Naše vlastní práce pro nás znamená téměř třetinu života a většinou chceme, aby nás naplňovala a mohli jsme se v ní realizovat. Pro zaměstnavatele naše práce naopak znamená velké náklady a snahu za zaplacené peníze získat co možná nejvíce. Jakým způsobem se v průběhu času proměňoval postoj k výkonnosti, motivaci a spokojenosti v práci?
Obsah článku
Organizace práce a její způsoby
Vědecký přístup k práci, její organizaci a zvyšování výkonnosti se objevuje na začátku 20. století. Patří sem známá jména jako Henry Ford či Tomáš Baťa. Některé z těchto přístupů fungují i dnes, jiné překonaly novější metody. Jak se vlastně management vyvíjel?
1. Klasický management (1900–1930)
Většina dělníků v tomto období měla nízké vzdělání a musela plnit normy a příkazy. Jinými slovy dělali, co jim nadřízení řekli, a nesměli do toho vstupovat svými nápady. Nebyl zde tedy prostor pro vlastní iniciativu. Začala se plánovat produkce a vést evidence nákladů a výsledků.
Nejvýznamnější představitelé klasického managementu
Na americkém kontinentu žili dva klíčoví průkopníci – především Henry Ford, výrobce aut stejnojmenné značky, který díky své výrobě dokázal snížit náklady tak, aby auta mohla být dostupná pro širokou veřejnost. Mezi evropské představitele managementu řadíme Fayola a Webera a v Československu se proslavil Tomáš Baťa. Co firmám přinesly jejich názory a výzkumy?
- Frederick Winslow Taylor: Byl strojním inženýrem a pracoval v ocelárnách. Zavedl úkolovou mzdu. Propagoval dělení práce mezi dělníky podle jejich schopností.
- Henry Ford: Zavedl pásovou výrobu, která zrychlila celou produkci. Jeho přístup vedl ke snížení času a nákladů, díky němu klesla cena auta o polovinu.
- Henry Fayol: Tento francouzský ekonom, podnikatel a spisovatel vymezil 5 základních pravomocí manažera (plánování, organizování, přikazování, koordinace a kontrola) a 14 principů managementu (mezi jinými dělba práce, pravomoc a odpovědnost, disciplína a pořádek).
- Max Weber: Tento německý sociolog zjistil, že ve firmách musí být přesné instrukce k práci, která se rozdělí mezi zaměstnance. Stanovil, že práva a povinnosti pracovníků musí být zcela zřejmé. Zavedení byrokracie vedlo k dalšímu zefektivnění práce a zároveň k ochraně práv zaměstnanců.
- Tomáš Baťa: Zlínský výrobce bot zavedl týdenní uzávěrky a sankce za prohřešky (přeložení a propuštění). Výkony jeho zaměstnanců se daly změřit. Pro pracovníky zavedl podnikové spoření a zajistil jim vlastní byty v areálu závodu.
Principy zavedené a prosazované těmito představiteli jsou platné dodnes a díky nim se výroba dostala na dnešní úroveň. Jen těžko si můžeme představit současnou úroveň blahobytu, pokud by tyto principy nebyly ve výrobě zavedené.
Posun od čisté dělby práce a úkolové mzdy směrem k ochraně práv zaměstnanců a zajištění základní životní úrovně pracovníků také otevřelo cestu k managementu, jak byl rozvíjen od 40. let, jenž si začal všímat i důležitosti psychologických faktorů.
2. 40.–70. léta managementu (1940–1970)
Nové období umožnilo podívat se na téma motivace a výkonu pracovníků nejen z organizačního hlediska, ale také vystoupily do popředí psychologické faktory a jejich vliv na produktivitu.
Elton Mayo
Tento americko-australský psycholog proslul studiemi v továrnách Hawthorne. V této továrně chtěli analyzovat vliv pracovních podmínek na produktivitu lidí. Mezi zkoumané proměnné patřila třeba úroveň osvětlení, teplota, čistota na pracovišti anebo délka přestávek. Výzkumníci s překvapením zjistili, že skutečně i malá změna míry osvětlení měla vliv na výkonnost práce. Vždy byl ovšem pouze dočasný.
Elton Mayo došel k závěru, že tyto změny byly způsobeny přítomností výzkumného personálu a jejich zájmem a sympatiemi. Tento výsledek byl pojmenován hawthornský efekt. Mayo tvrdil, že tento efekt experimentátora se dá využít i v managementu. To, jak se pracovníci na pracovišti cítí a jaký o ně projevuje jejich nadřízený zájem, určuje jaký podávají výkon. Zároveň podotkl, že velká část Hawthornova efektu se týká pracovníků, kteří se cítí svobodní a mají kontrolu jako skupina.
Abraham Maslow
Mezi další vlivné myslitele, kteří se zabývali psychickými faktory a jejich vlivem na výkonnost a motivaci v práci, patří Abraham Maslow. Jeho pyramida základních potřeb vysvětluje nejen, jaké má člověk potřeby v životě, ale dá se aplikovat také na pracovní prostředí. Pracovníci, jejiž potřeby jsou uspokojeny na co nejvyšším stupni, jsou v práci nejspokojenější, mají nejvyšší úroveň motivace a nejnižší tendenci měnit pracovní místa.
V základu pyramidy se nachází fyziologické potřeby, mezi ně patří prostředí, ve kterém práci vykonávají a celková fyziologická pohoda pracovníka. Mnoho základních potřeb je dnes ošetřeno legislativně. Mimo jiné sem ale patří i nástroje k tomu, aby práce vůbec mohla být vykonávána. Do druhé úrovně patří bezpečnost a to, jestli se pracovník může na svou práci spolehnout, anebo zda se nachází v situaci, kdy může být kdykoliv vyhozen a přijít ze dne na den o svou obživu.
Ve chvíli, kdy jsou tyto základní potřeby naplněny, přichází psychologické potřeby, které se neméně odráží na motivaci a spokojenosti v práci. Je to pocit sounáležitosti a přátelství v práci. Poté přichází prestiž a pocit, že jsme něčeho dosáhli. Tituly, ocenění a povýšení v práci se mohou zásadně odrazit na výkonnosti pracovníka. Na nejvyšším stupni se pak nachází pocit naplnění svého potenciálu a seberealizace.
💡 Tip: Přátelství hraje významnou roli jak v osobním, tak i v pracovním životě. Přečtěte si 10 důvodů, proč budovat opravdové přátelství.
3. Současné období managementu
V dnešní době vedoucí pracovníci vychází z poznatků jak klasického managementu, tak berou v potaz i psychologické potřeby zaměstnanců. Kvůli konkurenci často rozhoduje rychlost výroby a dodávek, dbá se na kvalitu výrobků, inovaci a snižování nákladů, aby toho bylo dosaženo je ovšem potřeba dosáhnout co nejvyšší zaangažovanosti pracovníků. Dále vystupuje do popředí time management a správné vedení projektů, kdy jeden krok musí správně navazovat na další.
Mnoho stupňů produkce a výrobní postupy se automatizují díky strojům a nahrazují lidské zdroje. Dělnické pozice se proměňují, nicméně v mnoha odvětvích jsme od plné automatizace stále daleko. Firmy zároveň často najímají lidi na výzkumnou a kreativní práci a tak se vzhledem k různorodým pozicím, pracovním prostředím a situacím rozvinuly čtyři základní typy řízení lidí.
Jak vedoucí řídí své podřízené?
Existují čtyři nejznámější způsoby vedení zaměstnanců. Všechny mají své klady i zápory a jsou vhodné do různých situací.
1. Byrokratický styl
Takový manažer často používá věty, jako: „Bylo rozhodnuto“ nebo „Nahoře řekli“. Sleduje, jak pracovníci dodržují směrnice. Byrokratický styl vedení zavedl Weber v roce 1947. Nejčastěji se s ním shledáváme v organizacích veřejného sektoru.
2. Autoritativní styl
Nadřízený sděluje minimum informací. Striktně trvá na dodržování příkazů. Nepřipouští žádnou diskuzi. Přínosem je zejména v silových složkách státu (armáda, policie, hasiči, zdravotnictví).
3. Demokratický styl
Manažer si vyslechne názory podřízených, deleguje na ně spoustu pravomocí a odpovědnosti. Nezadupává vlastní iniciativu zaměstnanců. Podporuje komunikaci se zaměstnanci směřující k cíli. Vedoucí působí příkladem. Tento styl je založený na vzájemném respektování.
4. Liberální styl
Netrestá sankcemi a šetří kritikou. Vedoucí se snaží vytvářet dobré osobní vztahy mezi členy pracovního kolektivu. Buduje porozumění, důvěru a připouští stupeň volnosti při rozhodování.
💡 Tip: K výběru správného řídícího stylu patří i motivace zaměstnanců a její správné pochopení. Víte, kdy vést pevnou rukou a kdy a jak své zaměstnance motivovat k vlastní iniciativě a proaktivitě?
Osobní přístup k práci a život jako živnostník
Pracovní prostředí se stále proměňuje a čím dál tím více lidí se rozhoduje proto vzít motivaci a výkonnost do vlastních rukou a začínají pracovat sami na sebe.
Hlavní motivací k tomu bývá to, že mohou dělat práci, která jim dává smysl. Pokud jste rozmrzelí jen z pomyšlení, že zase musíte do práce, může být vlastní podnikání či práce na živnostenský list tím správným řešením. Hlavním úskalím bývá její organizace a to, že je potřeba vysoká sebedisciplína, abyste nesklouzávali k lenosti či prokrastinaci.
Time management a schopnost umět si zorganizovat čas jsou základním předpokladem úspěchu. S tím také úzce souvisí nutnost umět si stanovit priority a tedy znát své životní hodnoty. Odměnou vám za to bude možnost dělat to, co vás vnitřně naplňuje.
Práce jako koníček
Můžete si zvolit takovou výdělečnou činnost, která vás bude bavit, a využijete svůj potenciál naplno. Pokud nevíte, na jakou práci se hodíte, pomohou osobnostní testy. Také se zaměřte na to, co vám šlo ve škole a vymyslet, jak se v dané oblasti zlepšovat a prorazit na pracovním trhu. Nemusíte se také do svého nového podnikání vrhat po hlavě, ale můžete začít po večerech a prozkoumat, zda by o vaše služby či produkty byl zájem.
💡 Tip: Pokud si myslíte, že by práce na živnostenský list byla pro vás to pravé, zde si můžete přečíst, jak si živnostenské oprávnění zařídit.
Syndrom vyhoření
Současná společnost vyznává práci jako jednu z velmi důležitých hodnot. Stoupat po kariérním žebříčku a být stále lepší a výkonnější je imperativem pro mnohé, ať už zaměstnané anebo živnostníky. Častokrát oželíme přestávku či večer s přáteli, abychom ještě mohli dodělat něco důležitého.
Syndrom vyhoření je bohužel čím dál častějším problémem a může v závěru vést k úplné pracovní neschopnosti. Pokud stále nestíháte, vyberte si to nejdůležitější a zbytek delegujte. Naučte se říkat ne a zaměřte se na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Ve svém volnu dělejte věci, jež vás baví, naplňují a u kterých si odpočinete.
Time management může v tomto ohledu hodně pomoci. Rozepište si detailně každý den a snažte se své plány dodržovat. Vytvořte si to do list. Mějte na ruce hodinky a až přijde čas skončit a jít si odpočinout, skutečně tak udělejte.
