Domů » Jak funguje chemie lásky a zamilovanosti?

Jak funguje chemie lásky a zamilovanosti?

od Dominika Veselá

„What is love? Baby, don´t hurt me!“ Už trinidadský zpěvák Haddaway se v roce 1993 ptal, co je to láska a prosil svou milou, aby mu neubližovala. Podle jeho názoru zamilovanost bolí, což ostatně potvrdila o 19 let dříve skotská rocková skupina Nazareth v písni „Love Hurts“.

Umělecký svět na lásku pohlíží dvojí optikou – pro někoho je to ekvivalent štěstí a nekonečné euforie, pro dalšího agonický zážitek plný bolesti a splínu. Specifická skupina umělců dokonce propaguje myšlenku, že bez pořádné bolesti není lásky, o čemž zpívá např. Leona Lewis v písni „Bleeding Love“. Posuďte sami: „Keep bleeding love, You cut me open, Oh yeah.“ V překladu „Pořád krvácím lásku, rozřízl jsi mě, ach ano.“

Nejsem si jistá, jestli Haddaway kdy v životě dostal odpověď na svou otázku, nebo zdali si Leona Lewis doopravdy užívala to, že ji její milý řeže a ona krvácí lásku. Co ale mohu říct s jistotou je, že vědci věnovali statisíce hodin zkoumání chemie lásky a zamilovanosti. A dnes už ví, co to láska je, alespoň z biologického hlediska.

Nenechte se pobízet a nahlédněte se mnou pod pokličku chemické podstaty lásky.

Už v roce 1974 nás skotská skupina Nazareth upozorňovala na to, že láska bolí a zanechává jizvy.

💡 Tip: Nemůžete najít lásku? Zkuste navštívit některou top seznamku, kde vám pomohou seznámit se. Také si můžete přečíst náš článek o tom, jak začít konverzaci na seznamce.

Biochemie lásky aneb Pohádka o tom, jak oxytocin k srdci přišel!

Zkuste si do vyhledávače Googlu vepsat pojem „biologie lásky“. Co se objeví na prvních příčkách ve vyhledávání? Správně. Nejen první příčku, ale rovnou celou úvodní stránku okupují zmínky o populárně-naučné knize dr. Arthura Janova, příhodně pojmenované „Biologie lásky“. Podle anotace se nejedná o neurobiologickou sondu do problematiky lásky, ale o „publikaci vhodnou pro laika nadšeného dozvědět se něco o emocích, které cítíme“.

🎓 Zajímavost: Velká část knihy Arthura Janova se věnuje rodičovské lásce, tedy té, která poznamenává celý náš budoucí život.

Když ale do Googlu zadáte pojem anglicky, tedy „The Biology of Love“, na první příčce se objeví převratná studie Sue Carterové a Stephena Porgese nazvaná „The Biochemistry of Love: An Oxytocin Hypothesis“. Autoři v ní na chemii zamilovanosti pohlížejí z trošku jiné perspektivy.

🗣️ Sue Carterová říká: Láska má hluboký dopad na naše duševní i fyzické zdraví. Život bez lásky, i když jinak naplněný, narušuje fyziologii těla a může v krajním případě způsobit i smrt, o čemž pojednávají i nejslavnější psychologické filmy.

Láska jako taková zjevně není „jen tak ledasjaká“ emoce. Je to biologický proces dynamického a obousměrného proudění energie. Sociální interakce mezi jednotlivci např. spouští kognitivní a fyziologické procesy, které ovlivňují emoční a fyzické stavy.

Studie o vlivu oxytocinu na zamilovanost.
Fascinující studii o vlivu oxytocinu na zamilovanost by měl znát každý. | Zdroj: researchgate.net

💡 Tip: Přečtěte si článek o tom, co prožíváme, když máme zlomené srdce a pochopíte, že např. neopětovaná, nebo zrazená láska mívá katastrofální dopady na naše zdraví.

Oxytocin pomáhá vytvářet emocionální pouto!

Hormon lásky oxytocin se do krevního oběhu vyplavuje z neurohypofýzy. Uvolňuje se při kojení a má veliký vliv na porod. Obecně se skloňuje zejména ve spojitosti s mateřskou láskou.

🗣️ Harvardští vědci vysvětlují: Emocionální pouta vytváříme hlavně v období extrémního stresu, kdy na nich závisí přežití jedince. Tím je dokázáno, že oxytocin se uvolňuje také v reakci na akutní stresující zážitky. Možná slouží jako hormonální „pojištění“ proti „zdrcujícímu stresu“.

Oxytocin mimo jiné zajišťuje, že se rodiče budou věnovat kojencům a budou o ně pečovat, dále stabilizuje láskyplné vztahy a zajistí, že v nouzi budeme hledat podporu u nejbližších. Suma sumárum – „V nouzi poznáš přítele“ a láska vzkvétá nejprudčeji právě v období psychické nestability.

Vědecké experimenty ukázaly, že intranasální podávání oxytocinu usnadňuje sociální chování, včetně očního kontaktu a sociální poznávání – tedy chování, které je esenciální k navození zamilovanosti.

🗣️ Harvardští na závěr studie poznamenávají: Oxytocin samozřejmě není molekulární ekvivalent lásky. Je to jen jedna složka komplexního neurochemického systému, který umožňuje tělu přizpůsobit se emocionální „horské dráze“.

Systémy nezbytné pro sociální interakce zahrnují rozsáhlé neurální sítě v mozku a autonomním nervstvu, společně s dalšími molekulami a látkami, o kterých budu hovořit v dalších kapitolách. Co je to ta láska?

Kratinké dvouminutové video o tom, jak funguje nejproslulejší hormon lásky, oxytocin.

💡 Tip: Nejslavnější moderní platformou k seznamování je Badoo. Přečtěte si pár Badoo recenzí a zjistěte, čím vám může být prospěšná.

Láska je…totální zatmění mozku!

Znáte píseň „Total Eclipse of the Heart“ od Bonnie Tylerové? Tak u lásky se dá hovořit o „Total Eclipse of the Brain“, úplném zatmění mozku.

Vzpomeňte si na okamžik, kdy jste narazili na někoho přitažlivého.

  • Potily se vám dlaně?
  • Zadrhli jste se v řeči?
  • Plácli jste něco šíleně trapného?
  • Možná jste dokonce při odchodu velkolepě zakopli?
  • O bušícím srdci ani nemluvě, co říkáte?

Vědci si po staletí mysleli, že láska vychází ze srdce. Ukázalo se však, že je to především záležitost mozku. Ten způsobí, že se nám „zbytek těla rozpadne“.

💡 Tip: Pokud chcete najít lásku, musíte udělat dobrý první dojem. V našem článku se dozvíte, jak zapůsobit.

🗣️ Podle neurovědkyně Helen Fisherové: Romantickou lásku rozdělujeme do 3 kategorií – chtíč, přitažlivost a připoutanost, tj. závislost na objektu naší touhy. Každou kategorii charakterizuje unikátní sada hormonů pocházejících z mozku.

Názvy konkrétních „hormonů lásky“ vidíte na tomto obrázku:

Romantická láska se skládá ze tří fází.
3 fáze lásky – chtíč, přitažlivost a připoutanost. | Zdroj: sitn.hms.harvard.edu

Teď se na 3 složky romantické lásky podíváme podrobněji.

Chtíč je touha po sexu!

První kategorie lásky – chtíč – je poháněna touhou po sexuálním uspokojení. Pramení z naší potřeby reprodukce, kterou máme geneticky podmíněnou. Velkou roli v prvotním stadiu zamilovanosti hraje hypothalamus. Ten stimuluje produkci:

  1. Testosteronu z varlat a
  2. Estrogenu z vaječníků.

Ačkoli se o těchto hormonech mluví jako o mužských (v případě testosteronu) a ženských (u estrogenů), roli hrají shodně u obou pohlaví. Testosteron nabudí libido u mužů i žen, je největším „spouštěčem sexuální touhy“. Estrogen také, i když v menším měřítku.

🎓 Zajímavost: Ženám se v době ovulace prudce zvedá hladina estrogenu, což má za následek zvýšení libida.

💡 Tip: Ožehavé téma – sex v práci, ano či ne? Přečtěte si o tom a vytvořte si vlastní názor.

Přitažlivost zapíná náš „systém odměn“!

Druhá kategorie zamilovanosti – přitažlivost – je fascinující fenomén, s nímž si nevědí rady ani ti nejzasvěcenější. Dlouhou dobu jim vrtalo hlavou, proč nás přitahují nejvíce právě ti, kteří po nás netouží. Teprve nedávno tomu přišli na kloub – přitažlivost zahrnuje nervové dráhy spjaté se systémem odměn, což vysvětluje, proč jsou první okamžiky vztahu tak náročné.

🎓 Zajímavost: Teprve stoprocentní úspěch (tj. plnohodnotný vztah s objektem naší touhy) je pro nás opravdovou odměnou.

Ve fázi přitažlivosti hraje důležitou roli opět hypothalamus. Stimuluje produkci:

  1. Dopaminu,
  2. Noradrenalinu a
  3. Serotoninu.

Krok 1: Dopamin

V počáteční etapě se z mozku vyplavuje dopamin, tzv. hormon odměn. Uvolňuje se když děláme věci, které nám dělají dobře. V tomto případě tedy trávení času s objektem naší touhy a sex.

🎓 Zajímavost: Dopamin navozuje příjemné pocity buď v reakci na aktivity, nebo vlivem požití drog (např. kokainu).

Krok 2: Noradrenalin (= norepinefrin)

V těle navozuje krátké a intenzivní vzplanutí aktivity, nejčastěji v reakci na stres. Způsobuje závrať a euforii, dokonce vede ke snížení chuti k jídlu a nespavosti. To znamená, že můžeme být tak zamilovaní, že „nejíme a nespíme“.

Noradrenalin hraje velkou roli v reakci na vypětí; udržuje nás ve střehu. Mozkové skeny zamilovaných lidí ukázaly specifická centra v mozku, která svítí jako šílená, když se participantům ukáže fotka někoho, kdo je přitahuje. Ve srovnání s tím se při pohledu na osobu povrchné známou (např. bývalý spolužák ze školy) cítí neutrálně.

Krok 3: Serotonin

Třetí složka zamilovanosti – serotonin – se podílí především na vzniku nálad. Přitažlivost vede ke snížení hladiny serotoninu, hormonu, o kterém je známo, že hraje roli v navození/útlumu chuti k jídlu a dobré nálady. Proto se v prvotních etapách zamilovanosti cítíme podráždění a nemáme chuť jíst.

🎓 Zajímavost: Lidé trpící obsedantně-kompulzivní poruchou mají také nízkou hladinu serotoninu, což vede vědce ke spekulacím, že právě to je základem silné „závislosti na objektu touhy“, která charakterizuje počáteční fáze lásky.

3 nejznámější hormony lásky.
Hormony lásky přinášejí dobré i špatné pocity. | Zdroj: pngegg.com

Připoutanost neboli Attachment charakterizuje dlouhodobé vztahy!

Připoutanost je něco jiného než chtíč a přitažlivost. Už samo pojmenování naznačuje, že má dlouhodobější charakter. Zatímco první dvě kategorie jsou do značné míry záležitostí „prostého poblouznění“, attachment znamená přátelství, pouto mezi rodiči a dětmi, srdečnost, náklonnost a mnoho dalších intimností.

Tato fáze zapřahuje hormony:

  1. Oxytocin a
  2. Vazopresin.

Oxytocinu se často přezdívá „mazlivý hormon“. Podobně jako dopamin je produkován hypothalamem a uvolňuje se ve velkém množství během sexu, kojení a porodu. To je podivná skupina aktivit, a ne všechny jsou příjemné, ale jsou jakýmisi předchůdci „připoutání“. Z toho vyplývá, proč je důležité mít oddělené oblasti pro připoutanost, chtíč a přitažlivost – např. jsme připoutaní k naší rodině hlubokou náklonností, ale ty ostatní emoce (chtíč a přitažlivost) tam nemají co dělat.

Proč podle skupiny Nazareth láska bolí?

Právě jsem vám vykreslila rozkošný obrázek plný růžových poníků a cukrové vaty – Potkáte někoho atraktivního, spustí se vodopád hormonů lásky, díky němuž se budete cítit skvěle. Zažijete pravý význam slova „odměna“, která přijde ruku v ruce se štěstím z blízkosti vysněné osoby.

To je ale spíš naivní představa, protože láska je ve skutečnosti boj a trýzeň. Provází ji:

  • Žárlivost,
  • Nevyrovnané chování,
  • Stres,
  • Iracionalita,
  • Nezdravá závislost na partnerovi,
  • Zoufalství,
  • Zklamání.

A spousta dalších více či méně závažných nepozitivních emocí a nálad. Pravdou totiž je, že naše „spásná“ kohorta hormonů je zodpovědná i za stinné stránky zamilovanosti. Posuďte sami.

Dopamin:

  1. Vede nás k pochybnostem a k iracionálnímu chování. Neumíme vyprodukovat sebereflexi.
  2. Je to hormon „závislosti“, tj. nutí nás nezdravě lpět na partnerovi.
  3. Na EEG se rozsvítí stejná oblast ve chvíli, kdy jsme zamilovaní, i když šňupeme kokain. Tzn., že zamilovanost je ekvivalentem drogové závislosti.

Oxytocin:

  1. „Příliš mnoho dobrého je ve finále špatné!“
  2. Pod jeho vlivem se plně soustředíme na milovanou osobu a ignorujeme všechno/všechny ostatní.
  3. Jsme schopni přitažlivost vyhnat do extrému.
  4. Čím více se připoutáváme ke svým rodinám, přátelům a partnerům, tím více nám oxytocin připomíná, proč máme tyto lidi rádi, a zvyšuje náklonnost k nim. To může vyústit až v nekritické zbožňování.

Testosteron a estrogen:

  1. „Co by byla láska bez trapnosti?“
  2. Sexuální vzrušení a chtíč vypíná oblasti v našem mozku, které regulují kritické myšlení, sebeuvědomění a racionální chování.
  3. Stručně řečeno, láska z nás dělá němé, prostoduché a neschopné vytvořit jednoduchou větu.
Proč láska bolí? Na to vám odpoví Eva Illous, profesorka na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

💡 Tip: Stresu se můžete zbavit velice rychle. Jak na to zjistíte, když si přečtete náš článek.

To nejsou motýli v břiše, to se jen uvolňuje fenylethylamin!

Další hormon lásky a derivát amfetaminu. Často se mu říká „droga zamilovaných“ a v odborných kruzích se právě jemu přisuzuje nejzásadnější role v chemii lásky. Produkuje jej limbický systém, oblast mozku zodpovědná za zpracování emocí. Mimochodem, je obsažený i v potravinách, např. v čokoládě. Proto se tak rozplýváme blahem, když sníme celou tabulku.

🎓 Zajímavost: Ve vysokých dávkách je fenylethylamin jedovatý.

Uvolňuje se ihned poté, co spatříme objekt naší touhy. Jelikož má „mámivé“ účinky, chytáme závrať, cítíme mravenčení v nohou a motýlky v břiše, což je umělci hojně zneužíváno jakožto projev zamilovanosti. Ve skutečnosti jde o obyčejný biochemický proces v těle. Rovnice je jednoduchá:

Atraktivní osoba → produkce fenylethylaminu → stimulace tvorby dopaminu a endorfinů → skvělý pocit.

Všechny 3 složky – fenylethylamin, dopamin a endorfin – jsou lektvarem zamilovanosti a podporují nervové pochody vedoucí k zahájení románku. Stále platí pravidlo drogové závislosti – pod vlivem hormonů lásky se chováme a cítíme stejně jako pod vlivem tvrdých drog. Láska je zkrátka návyková.

Stručně řečeno, existuje určitý „vzorec“ lásky. Není to jen hormonální rovnice, do níž vstupují tradiční komponenty a vychází „předvídatelný cit“. Láska může být tím nejlepším i nejhorším, co se člověku přihodí – může to být věc, kvůli které se chceme ráno probudit, nebo něco, kvůli čemu se toužíme už nikdy neprobudit. Nejsem si jistá, jestli bych uměla definovat „lásku“, i kdybych vám tu zanechala dalších deset tisíc stran textu.

🗣️ Poznámka na závěr: Láska je složitý fenomén, kterým se zabývá sociální psychologie (láska jako vztah), psychologie emocí (láska jako cit) i pozitivní psychologie, záleží však na tom, zda je opětovaná nebo ne. Nešťastná láska člověka negativně poznamená a má neblahý vliv na jeho zdraví.

💡 Tip: Láska má být ekvivalentem štěstí. Podívejte se na dalších 11 způsobů, jak být šťastný.

Články, které stojí za přečtení: